Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    ***

    Přiznám se, že jsem se na tento film hodně těšil. Polská kinematografie vládne Evropou a z tohoto příběhu jsem cítil přesně ten cynický, černý, ale svým způsobem i jaksi laskavý humor, který je absurdní, ale zároveň ze života. Něco, co mi je z českých komedií dřívějších let vlastní, ale dneska se s tím už prakticky nesetkávám. A tahle atmosféra ve filmu opravdu byla. Jen škoda, že celý ten absurdní nádech byl pojat více vážně, než s humorem. Humor by byl, ale je tak moc suchý, že na něj divák nepřijde okamžitě. Tvář je ale určitě hodně zajímavý film a za shlédnutí rozhodně stojí.(4.12.2018)

  • JFL
    ***

    V rámci Polska a tamních tendencí na přepisování historie a snah o uzákonění jediného správného pohledu na domnělou polskou idylu představuje "Tvář" zajisté ambiciózní, odvážný a potřebný projekt. Na druhou stranu si ale přiznejme, že stranou stylových fines to nepřináší zrovna nic objevně obrazoboreckého či podvratného. "Tvář" navzdory řadě podnětných prvků neobsahuje nic co by vyloženě ťalo do jádra společnosti, spíš je to takové zasmušilejší a metalem proložené "Slunce, seno, jahody". Nespočívá ono nadšené přijetí kritikou náhodou v tom, že v dnešní době už člověk ve festivalovém mainstreamu je spíš zvyklý vídat emancipační příběhy, kde hrdinové vzkvétají navzdory svému okolí, než prostě filmy, které by ukazovaly obyčejné lidi jako burany a křupany?(4.10.2018)

  • verbal
    ***

    V Ryju de Dziuranero stavějí garby widelcowe sochu obrkudlanky, s níž chtějí trumfnout i tu téměř stejnojmennou brazilskou prdel. Při této modlolibé činnosti přijde sympatický klerometalista o xicht a následuje štiplavý, nakysle žluklý popis tváře současných polských vidlí, kde bramborovice teče proudem, faráři si při zpovědích lačně osahávají Ducha svatého a kde je kvůli staletím příbuzenského křížení, tu a tam zpestřeného nějakým tím roztomilým hospodářským zvířátkem, největší mozkovou kapacitou cigánský kopáč Dezider. Popis plný bigotní malosti, pokrytectví, šosáctví, lopatismu a vítězství víry nad rozumem. A to je na stát, kde si i pro potracení týden mrtvého zárodku musíte zaplavat do Baltu, nebo pojít, a kde na vás v případě fyzické či psychické odchylky od katolické matrice bez váhání zavolají exorcistu, vcelku odvážná freska, při níž však vaše hemoroidy opět trochu doplácejí na plíživou rozvleklost. Na tomto místě však musím konstatovat, že i pro erudovaného kritika mého formátu je velice dificilní narativně takovýto konotativně inkonzistentní, teologicko – letorální kompilát uchopit, jakž ostatně i cokoliv jiného, když byl ještě před pár hodinami namrdaný jak sysel z cieszynskiego desetiprocentního zabijáka obrů, piva s denaturákem, které více než decentně popíjel při nočním koncertu vážné hudby v Kině na Granicy . Takže to mohlo být klidně i na čtyři, co já teď, kurwa, vím. No i tak ma szanowna pani Małgorzata jaja i nawet się nie boi Metalike do ścieżki dźwiękowej wpierdolicz.(3.5.2018)

  • Vodnářka
    *****

    Upřímně, ta touha smát se chybám vlastního národa a zároveň si nad jeho neduhy hořce zabrečet, zanadávat, a pak to všechno spláchnout - dle vkusu - pivem, slivovicí nebo zubrowkou, je něco, co máme s Poláky společné. Malgorzata Szumowska se krutě i laskavě vrhá do polské kotliny, v níž si podává jednu lidskou neřest za druhou. V jedné polské vesnici se při stavbě ještě většího Ježíše, než ční nad Riem, těžce zraní Jacek - místní metalista, jenž se tím pádem stanem prvním Polákem s novým obličejem. Operace se sice zdaří, je však jasné, že už nikdy žádným krasavcem nebudem. Což on nese hrdě a statečně, do té doby, než mu jeho okolí nastaví drsné zrcadlo. Jackův život je tak rázem topen v lidské malosti, omezenosti a povrchnosti. Pan farář přestává zvládat vykládat Bibli a poskytovat uvědomělé rady a Ježíš hledí špatným směrem. Szumowská však nekritizuje, nechává diváky se smát, zoufat a poznávat ve filmu svoje vlastní chyby i životy. Ať už jsme z malé vesnice nebo velkoměsta... Až dokumentární záběry nechávají vyniknout geniálním maličkostem, z nichž je celá zpráva snímku seskládána, a výborné herecké výkony všech představitelů jim dodávají jasnou linii. Nechápu, jak se Malgorzatě povedlo všechno takto skvěle vybalancovat, každopádně si za to zaslouží obrovský obdiv.(23.9.2018)

  • Marigold
    *****

    Jsme všichni tak trochu kurvy a tak trochu v prdeli, jako by se rozléhalo jihopolským venkovem, kde se pod největší sochou Krista na světě potácí panoptikum pokryteckých, xenofobních a vystrašených tvorů, mezi nimiž trčí páčo, maluch a metalové hadry rebela Jacka. Malgorzata Szumowská se hlásí s originální a jedovatou směsicí romantické bajky o vnitřní kráse a realistické výpovědi o stavu současné východoevropské společnosti, která se tak děsí všeho nového a vzývá neexistující tradice tak úporně, až naprosto ztratila tvář. Tohle je film, který české kinematografii chybí. Nedokonalý, ale relevantní a utržený ze řetězu. Nedoostřený přesně tak, jako identita jeho postav.(12.9.2018)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 23. února 2018 na filmovém festivalu v Berlíně. (Stoka)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace